Tento večer konfrontuje líbezný svět raného romantismu, lyrickou a něžnou hudbu Schubertova kvintetu s kompozicí, která se rodila v hrůzách a zmatcích druhé světové války.

Neobyčejnost kvintetu Franze Schuberta (1797–1828) tkví v obsazení – namísto tradičního klavíru plus smyčcového kvartetu volí jen jedny housle a přidává kontrabas. Z toho vyplývá i působivá barevnost kompozice 22letého vídeňského hudebníka. Jako téma čtvrté variační věty si Schubert vybral svou vlastní píseň Pstruh (odtud název kvintetu). Není to u něj neobvyklé – melodie písní, které doslova chrlil, se zhusta prolínají jeho instrumentální tvorbou. Inspirativní na kvintetu jsou bezpochyby jeho harmonie, ukazující cestu k dalšímu vývoji hudebního výrazu.

Dmitrije Šostakoviče v roce 1943 těžce zasáhly zprávy o vraždění v Treblince, kde došlo k masakru židovských zajatců, i osobní ztráta blízkého přítele. Mezní zkušenost se výrazně promítla do charakteru tria. V jeho závěrečné větě slyšíme téma z židovského folklóru, stejnou melodii, jakou použil i ve svém 8. smyčcovém kvartetu (koncert č. 2). Sám autor pořídil během Pražského jara 1947 nahrávku této skladby s českým violoncellistou Milošem Sádlem a houslistou Davidem Oistrachem.

Text: Dita Hradecká